Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Teraz si predstavíme ďalšie veľmi ťažké sústo od Relapse. Oficiálne je na svete od 17. januára 2014 a ide o druhý dlhohrajúci album kanadských CULTED. Skupinu tvoria hudobníci, aktívni okrem iného v blackmetalových OF HUMAN BONDAGE a experimentálnych grind/metalcoreových TIME KILLS EVERYTHING. Perličkou je, že hoci CULTED sídlia vo Winnipegu, Manitoba, ich vokalistom je Daniel Jansson, trvalým pobytom vo švédskom Göteborgu, ktorý sa so „spoluhráčmi“ zoči-voči nikdy nestretol.
Švédsky člen skupiny sa venuje záležitostiam ako DEADWOOD, KEPLERS ODD, THE RITUAL INCLUSION OF CODE, a pôsobil tiež vo veľmi podzemnej, tak trochu záhadnej mizantropickej blackmetalovej družine BLODULV. Tá v rokoch 2002 – 2009 zmajstrovala pomerne pôsobivú diskografiu, obsahujúcu okrem iného tri albumy. Podľa niekoľkých vzoriek usudzujem, že milovníci skôr undergroundového, úderného blacku starého severského strihu by skupinu registrovať mali, neznie to zle.
V CULTED ale transoceánska partia viac-menej blackmetalistov tvorí o dosť inú, hoci „blackened“ hudbu. Predošlú tvorbu nepoznám, aktuálna ma ani po napočúvaní, ktoré si vyžiadalo nadštandardne veľa času, nejako nezvádza až k tomu, aby som ju skúmal bližšie. Odhadujem, že to mohlo byť podobné čierne bahno rozliatych snov o deštrukcii, temnote, beznádeji a záhube. Základom je tu povedzme doom metal, ale dotiahnutý do krajnosti, bez akejkoľvek ústretovosti voči poslucháčovi. Takí ESOTERIC sú v porovnaní s nimi v podstate príjemná optimistická hudba, vedú možno akurát tak v dĺžke albumov či jednotlivých skladieb.
Tie však v CULTED tiež vedia siahať až k hranici dvadsiatich minút, ak nepočítame inštrumentálku „Distortion Of The Nature Of Mankind“, najkratšia vec na nahrávke má necelých sedem a ani tam to nie je žiadna tancovačka. Hudba tohto združenia sa chorobne, plazivo ťahá ako smola alebo hmla nad rašeliniskom, z ktorého zlovestne páchne čosi, čo sa tam asi ocitlo nedobrovoľne.
Spomaľte WINTER, do extrému dotiahnite už aj tak extrémne hlukové steny PRIMITIVE MAN, priložte do bublajúceho kotla psychedelické, nezemské nálady klasikov MINDROT, a sčasti ste tam. „Spev“ zverte zlostnému indivíduu, ktoré svoje posolstvá reve a ryčí skôr zákerne, útočne a zlovestne než bolestne. A do rozťahaných, často vlastne zmrzačených, mučivo znejúcich metalových stien, morbídne pomalých, s klokotom nalejte kvantum ambientných zvukov, psycho vyhrávok a ponurých hlukov. Výsledok bude len pre otrlých a dostaví sa až po dlhom čase. Pôvodne okolo tohto zvukového barbarstva lietalo hodnotenie 5/10 tak, ako už dlho nie, ale nakoniec z nahrávky vyliezlo, že priemer to nie je určite.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.